Joh 7 | CzeCSP | STEP | Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít.

John 7

Vyučování o svátku stánků

1 Potom ^▼▼3,22p chodil Ježíš po Galileji; ^{▼▼4,3; 11,54} nechtěl chodit po Judsku, ^▼▼11,7 protože ho Židé ^▼▼1,19 chtěli ^{▼▼n.: hledali / usilovali; v. 30; Ž 54,5} zabít. ^▼▼5,18 2 Byl blízko židovský svátek stánků. ^{▼▼Lv 23,34} 3 Jeho bratři ^{▼▼vv. 5.10; Mt 12,46} mu řekli: „Odejdi ^{▼▼ř.: Přejdi} odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš. 4 Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce–li být znám na veřejnosti. Činíš–li tyto věci, ukaž se světu.“ 5 Ani jeho bratři totiž v něho nevěřili. ^{▼▼12,37; L 24,11} 6 Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nepřišel; ^{▼▼2,4; Mt 26,18} ale váš čas je vždy připraven. 7 Vás nemůže svět nenávidět, ^▼▼15,18 mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé. ^▼▼3,19 8 Vy vystupte na svátek do Jeruzaléma. Já na tento svátek [ještě] nevystoupím, ^{▼▼ř.: nevystupuji (do Jeruzaléma)} protože můj čas se dosud nenaplnil.“ 9 To [jim] řekl a zůstal v Galileji.

10 Když jeho bratři vystoupili na svátek do Jeruzaléma, tehdy i on tam vystoupil, ne veřejně, ^{▼▼v. 26; 11,54; 18,20; Mk 1,45} ale [jakoby] tajně. 11 Židé ho během svátku hledali ^▼▼11,56 a říkali: „Kde je ten člověk?“ 12 A ⌈mezi lidem⌉ ^{▼▼ř.: v zástupech} bylo o něm mnoho řečí. ^{▼▼ř.: reptání} Jedni říkali: 'Je dobrý', jiní říkali: 'Není, vždyť svádí zástup'. 13 Nikdo o něm ovšem ze strachu ^{▼▼9,22; 12,42; 19,38; 20,19; Př 29,25; Zj 21,8} před Židy nemluvil otevřeně. ^▼▼10,24!

14 Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil. ^{▼▼Mt 26,55} 15 Židé se divili a ^{▼▼4,27; Sk 2,7} říkali: „Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?“ ^{▼▼Mt 13,54; Mk 6,2} 16 Ježíš jim odpověděl: „Mé učení ^{▼▼8,28; Mk 11,18} není mé, ale toho, který mne poslal. ^{▼▼vv. 28n.33; 3,34!} 17 Bude–li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím–li sám ze sebe. 18 Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. ^▼▼8,50 Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti. ^{▼▼Ř 1,18!} 19 Nedal vám Mojžíš ^▼▼1,17 Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. ^{▼▼ř.: nečiní} Proč mne usilujete zabít?“ ^▼▼v. 1 20 Zástup odpověděl: „Máš démona! ^{▼▼8,48; 10,20; Mt 11,18} Kdo tě usiluje zabít?“ 21 Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek ^{▼▼5,2—9} jsem učinil, a všichni ⌈se tomu divíte. 22 Mojžíš⌉ ^{▼▼n.: se divíte. Proto Mojžíš …} vám dal obřízku ^{▼▼Lv 12,3} -- ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců ^{▼▼Gn 17,10; Sk 7,8} -- a vy obřezáváte člověka i v sobotu. 23 Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu ^▼▼5,9 uzdravil ^{▼▼ř.: zdravým učinil} celého člověka? 24 Nesuďte ^{▼▼8,15; Iz 11,3} podle zdání, ale suďte spravedlivým ^{▼▼Lv 19,15} soudem.“

Je Ježíš Mesiáš?

Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten, kterého chtějí zabít? 26 A hle, mluví veřejně, ^▼▼v. 10 a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové ^{▼▼tj. členové sanhedrinu; v. 48; 3,1; 12,42; L 23,13} poznali, že je to Mesiáš? ^▼▼1,20p 27 Ale o něm víme, ^{▼▼6,42; 9,29} odkud je. Až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“ 28 Tu Ježíš, vyučující v chrámě, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte, odkud jsem? Nepřišel ^▼▼8,42 jsem sám od sebe, ale ten, kdo mne poslal a jehož vy neznáte, ^▼▼8,19 je pravdivý. ^{▼▼n.: pravý} 29 Já ho znám, ^{▼▼8,55; 17,25} neboť jsem od něho ^▼▼6,46 a on mne poslal.“ ^▼▼3,34! 30 Chtěli ^{▼▼n.: Hledali; vv. 1.44} ho tedy zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina. ^▼▼2,4 31 Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili ^{▼▼1,7; 2,23; 8,30n; 10,42; 11,45; 12,42; 17,8; Sk 4,4!} a říkali: „Když přijde Mesiáš, ^▼▼1,20p učiní snad více znamení, ^▼▼2,11! než učinil ^{▼▼var.: činí} tento člověk?“

32 Farizeové se doslechli, že to zástup o něm říká; ^{▼▼ř.: reptá} a tak velekněží ^{▼▼11,47; 12,10; 18,3; 19,6; Mt 16,21!} a farizeové ^{▼▼Mt 3,7p} poslali strážce, ^{▼▼ř.: služebníci /-ky} aby ho zajali. 33 Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas ^{▼▼12,35; 13,33; 14,19} budu ^{▼▼ř.: jsem} s vámi a pak odejdu ^{▼▼14,12; 16,5; 20,17} k tomu, který mne poslal. 34 Budete mne hledat, ^▼▼8,21 ale nenaleznete mne. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“ 35 Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory ^{▼▼Iz 56,8; Jk 1,1} a učit pohany? ^{▼▼ř.: Řeky; 12,20; Sk 14,1} 36 Co znamená to slovo, které řekl: 'Budete mne hledat, ale nenaleznete mne, a kde jsem já, tam vy nemůžete přijít'?“

Rozkol v lidu

V poslední, ^{▼▼Nu 29,35; Neh 8,18} velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní–li kdo, ať přijde ke mně a pije. 38 Kdo věří ve mne, jak praví ^{▼▼ř.: řeklo} Písmo, ^{▼▼Iz 55,1} řeky živé vody ^▼▼4,10 poplynou z jeho nitra! ^{▼▼ř.: břicha (srv. Př 18,4; Iz 58,11)}“ 39 To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ^{▼▼Sk 10,47; 19,2} ⌈ti, kteří v něho uvěřili⌉; ^{▼▼var.: věřící v něho} dosud totiž Duch [svatý] nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven. ^{▼▼12,16; 13,31; 17,1} 40 Když někteří ze zástupu uslyšeli tato slova, říkali: 'To je skutečně ten Prorok.' ^{▼▼4,19; Mt 16,14!} 41 Druzí říkali: 'To je Mesiáš ^▼▼1,20p', a jiní říkali: 'Což Mesiáš přijde z Galileje? 42 Neříká ^{▼▼ř.: Neřeklo} Písmo, že Mesiáš přijde ^{▼▼n.: má přijít (ř.: přichází)} z potomstva ^{▼▼ř.: semene} Davidova a z Betléma, ⌈kde žil⌉ ^{▼▼ř.: vesnice, kde byl} David?' 43 Tak vznikl v zástupu kvůli němu rozkol. 44 Někteří z nich ho chtěli zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruce.

45 Strážci ^{▼▼ř.: služebníci /-ky} tedy přišli k velekněžím ^▼▼v. 32 a farizeům a ti jim řekli: „Proč jste ho nepřivedli?“ 46 Strážci ^{▼▼ř.: služebníci /-ky} odpověděli: „Nikdo ^{▼▼ř.: Člověk} nikdy takto nemluvil, [jako mluví tento člověk].“ 47 Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni? ^▼▼v. 12 48 Uvěřil snad v něho některý z vůdců ^{▼▼v. 26; 12,42!} nebo z farizeů? 49 Jen tento zástup, který nezná Zákon -- jsou prokleti.“ 50 Jeden z nich, Nikodém, ^▼▼3,1 který předtím přišel k němu, jim řekl: 51 „Odsuzuje náš Zákon člověka, aniž ho nejprve vyslechne ^{▼▼Př 18,13} a zjistí, co učinil? ^{▼▼ř.: činí}“ 52 Odpověděli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Prozkoumej to a viz, že z Galileje ^▼▼v. 41 prorok nepovstane. ^{▼▼ř.: nepovstává}“

53 A ^{▼▼Oddíl 7,53—8,11 chybí v nejstarších ř. rkpp.} každý se odebral do svého domu.